Talení mléko předčí lidské a kravské mléko v molekulární složitosti, podle nového výzkumu. Zatímco dříve vědci považovali lidské mléko za vrchol výživy savců, studie vedená vědci z univerzity ve švédském Göteborgu zjistila, že tulení mléko je chemicky mnohem složitější.
Obtíže při získávání vzorků
Sběr tuleního mléka není triviální proces. Biolog Patrick Pomeroy z University of St Andrews popisuje potíže: “Představte si, že pracujete se 180kg nešťastným a těžce ozbrojeným tuleňem, který chrání své mládě.” Vědci použili sedativa a vakuovou pumpu k extrahování asi tří polévkových lžic mléka z pěti tuleních matek každé tři až čtyři dny, čímž zajistili, že pro mláďata zbylo dostatek mléka.
Čím je tulení mléko jedinečné?
V zásadě je všechno mléko vysoce specializovaná biologická tekutina. Jak vysvětlil Daniel Boyar, docent na univerzitě v Göteborgu: „Je to skoro jako kouzelná tekutina,“ dodává životně důležitou energii a výživu a zároveň utváří zdraví mláděte savce. Klíč spočívá v jeho složení: mléko obsahuje tuky, bílkoviny a cukry, z nichž každý plní jedinečnou funkci.
Laktóza poskytuje okamžitou energii, zatímco cukry s delším řetězcem známé jako oligosacharidy vytvářejí zdravou mikroflóru a chrání před patogeny. Složitost tuleního mléka naznačuje evoluční adaptaci na drsné mořské prostředí. Na rozdíl od studií zaměřených na mléko lidí a domácích zvířat tato studie zdůrazňuje nutriční tajemství ukrytá u volně žijících druhů.
Proč je to důležité?
Tento objev není pouze akademický. Pochopení úplného chemického profilu tuleního mléka může poskytnout pohled na optimalizaci kojenecké výživy pro lidi i zvířata. Jedinečné vlastnosti tuleního mléka mohou být vodítkem pro vývoj účinnějších probiotik, imunomodulačních doplňků nebo dokonce nových přístupů k prevenci nemocí v raném vývoji.
Studie zdůrazňuje, jak málo toho stále víme o přírodním světě. Zatímco lidské mléko je vysoce vyvinuto, aby vyhovovalo našim potřebám, tulení mléko poskytuje jiné, stejně účinné řešení, šité na míru tak, aby splňovalo požadavky mořských savců v náročném prostředí. Toto zjištění posiluje důležitost pokračujícího výzkumu biologie volně žijících živočichů.
