Umělá inteligence (AI) identifikovala v rozsáhlém archivu snímků Hubbleova vesmírného dalekohledu více než 1 300 dříve nezjištěných kosmických anomálií. Objev, podrobně popsaný ve vydání Astronomy & Astrophysics ze 16. prosince 2025, zahrnuje přibližně 800 objektů, které astronomové nikdy předtím neidentifikovali. Tento nárůst nových objevů zdůrazňuje omezení tradičních metod při práci s desetiletími nashromážděných vesmírných dat.
Lov na anomálie
Výzkumníci David O’Ryan a Pablo Gomez z Evropské vesmírné agentury (ESA) vyvinuli nástroj umělé inteligence nazvaný AnomalyMatch k prohledávání 100 milionů obrazových dlaždic z archivu Hubble Legacy Archive. Tento archiv obsahuje pozorování datovaná od vypuštění dalekohledu v roce 1990. Umělá inteligence byla vyvinuta k identifikaci vzorů na snímcích, což urychluje objevování neobvyklých jevů.
Ruční ověřování tak rozsáhlých údajů by bylo nepraktické, a to ani s pomocí iniciativ občanské vědy. Naprostý objem 35letého rekordu HST vyžaduje automatizované nástroje pro maximální vědecký výstup.
Co bylo nalezeno?
AI identifikovala širokou škálu anomálií, včetně:
- Galaxy Mergers: Chaotické interakce mezi galaxiemi vykazují podivné tvary a vlekoucí se proudy hvězd a plynu.
- Galaxie medúz: Struktury podobné medúzám s plynnými „chapadly“ vyčnívajícími z jejich těl.
- Kosmické hamburgery: Planetární disky umístěné bokem v naší galaxii, které připomínají struktury podobné hamburgerům.
- Neklasifikované objekty: Desítky objektů zcela neodpovídají stávajícím klasifikačním schématům.
Kromě těchto dramatičtějších anomálií objevila AI také gravitační čočku, kdy přední galaxie zkreslují světlo z galaxií v pozadí. Tyto čočky vytvářejí na obrázcích oblouky nebo prstence.
Proč je to důležité
Objev poukazuje na nevyužitý potenciál v astronomických archivech. Zatímco astronomové dlouho spoléhali na manuální kontrolu a náhodná pozorování, umělá inteligence dokáže systematicky zkoumat obrovské soubory dat a hledat skryté vzory. Schopnost umělé inteligence rychle identifikovat anomálie naznačuje, že naše chápání vesmíru může být neúplné.
Tyto výsledky zdůrazňují potenciál umělé inteligence zlepšit vědecký dopad souborů archivních dat, zejména v oblastech, kde akumulace dat předstihla manuální analýzu.
To je důležitý krok k úplnějšímu pochopení vesmírných jevů. Zjištěné anomálie mohou představovat dříve neznámé fyzikální procesy, nové typy nebeských objektů nebo jednoduše chyby ve stávajících klasifikačních systémech. K určení skutečné povahy těchto záhadných objektů je nutný další výzkum.
