Vědci vytvořili nejpřesnější mapu povrchu Slunce Alfven – bod, kde magnetický vliv Slunce slábne, což umožňuje slunečnímu větru volně unikat do vesmíru. Tato hranice určuje, kde fyzika sluneční atmosféry přechází od magnetického řízení k nevázané ejekci, což je zásadní rozdíl pro pochopení vesmírného počasí a chování naší hvězdy.
Zobrazení neviditelného limitu Slunce
Mapa byla vytvořena pomocí dat z několika kosmických lodí, včetně NASA Parker Solar Probe, která se opakovaně ponořila do sluneční atmosféry. Po desetiletí vědci věděli o existenci povrchu Alfvén, ale neměli kontinuální, přímá měření. Tato nová mapa podrobně popisuje nejen její tvar, ale také to, jak se mění v čase, zejména v první polovině slunečního cyklu 25, 11letého cyklu aktivity Slunce.
Proč na tom záleží: Alfvénův povrch není jen akademický zájem. Určuje, jak sluneční materiál interaguje se Zemí a jinými planetami. Kolísání této hranice přímo ovlivňuje vesmírné počasí, což může narušit komunikaci, energetické sítě a satelitní operace.
Klíčové poznatky z nové mapy
Studie ukazuje, že Alfvénův povrch se rozšiřuje a smršťuje v závislosti na sluneční aktivitě. Když se Slunce blíží ke své vrcholné aktivitě (slunečnímu maximu), hranice se zvětší asi o 30 % ve srovnání s průměrnou výškou. Mapa ukazuje, že povrch je nerovný: jsou na něm vybouleniny a výčnělky odrážející turbulence sluneční atmosféry.
„Tato práce poskytuje přesvědčivé důkazy, že Parker Solar Probe se při každém oběhu vrhá hluboko do oblasti, odkud sluneční vítr pochází,“ říká astronom Michael Stevens z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.
Vědci byli poprvé schopni potvrdit předpovědi o chování povrchu přímo pomocí palubních měření. Sonda Parker Solar Probe, která se ke Slunci přibližuje blíže než jakákoli jiná kosmická loď, poskytla bezprecedentní data o dynamice pod Alfvénovým povrchem.
Důsledky mimo naši sluneční soustavu
Pochopení Alfvénova povrchu se neomezuje pouze na studium našeho Slunce. Tento koncept platí i pro ostatní hvězdy. Magneticky aktivnější hvězdy budou mít pravděpodobně větší Alfvénovy hranice, což by mohlo vážně ovlivnit obyvatelnost blízkých planet. Silné magnetické pole by mohlo vytlačit Alfvénův povrch ven a potenciálně sterilizovat světy obíhající příliš blízko.
Nově vytvořená mapa pomůže vědcům odhalit tajemství sluneční koróny – vnější vrstvy atmosféry Slunce. Tato mapa je důležitým nástrojem pro budoucí výzkum, který umožňuje přesnější modely a předpovědi sluneční aktivity.
Na závěr: První podrobná mapa Alfvenova povrchu Slunce je mezníkem v astrofyzice. Přímým měřením této klíčové hranice získali vědci hlubší pochopení sluneční fyziky a jejího dopadu na naše vesmírné prostředí, čímž dláždili cestu k lepší předpovědi vesmírného počasí a pochopení obyvatelnosti exoplanet.
