Země nedávno zažila svůj nejintenzivnější výbuch slunečního záření za více než dvě desetiletí, s vrcholem 19. ledna 2024. Přestože tato událost nepředstavovala přímé ohrožení lidí na zemi, jde o významnou událost kosmického počasí s důsledky pro astronauty, leteckou dopravu a satelitní operace.
Co se stalo?
Bouře dosáhla S4 (silná) na stupnici NOAA a překonala dokonce i intenzitu slavných „halloweenských“ bouří z října 2003. Tyto bouře jsou generovány silnými ejekcemi na Slunci, často koronálními výrony hmoty (CME), které urychlují nabité částice – většinou protony – téměř na rychlost světla.
Tyto částice urazí 149,6 milionů kilometrů mezi Sluncem a Zemí za méně než hodinu. Po příletu interagují s magnetickým polem naší planety, soustředí se v blízkosti pólů a pronikají do horních vrstev atmosféry. Hlavním závěrem je, že tato událost byla historicky silná, ale nedosáhla extrémních energií potřebných k dopadu na zemský povrch. Vědec zabývající se vesmírným počasím Tamita Skov popsal spektrum částic jako „měkké“, což znamená silné, ale neprodukující detekovatelné záření na povrchu.
Proč je to důležité
I když nepředstavuje žádné riziko pro lidi na Zemi, tento typ sluneční události zdůrazňuje přetrvávající rizika ve vesmíru.
- Astronauti: Protony s vysokou energií výrazně zvyšují radiační zátěž vesmírných cestovatelů.
- Letecká doprava: Posádky a cestující na letech procházejících polárními trasami (kde je magnetická ochrana Země nejslabší) jsou vystaveni zvýšenému radiačnímu riziku.
- Satelity: Částice energie mohou narušit satelitní elektroniku, senzory a přístroje. Někteří meteorologové hlásili dočasné narušení dat během bouře, pravděpodobně kvůli tokům protonů rušícím měření kosmické lodi.
Bouře ze slunečního záření a geomagnetické bouře: Jaký je rozdíl?
Je důležité rozlišovat bouře slunečního záření a geomagnetické bouře. První z nich jsou způsobeny rychle se pohybujícími částicemi, zatímco druhé vznikají, když poruchy slunečního větru interagují s magnetickým polem Země.
Geomagnetické bouře, často způsobené CME nebo rychlými proudy slunečního větru z koronálních děr, jsou zodpovědné za polární záře, ale mohou také narušit navigaci, rádiovou komunikaci a dokonce i energetické sítě. Tyto dvě události jsou odlišné, ale často se vyskytují současně, což zvyšuje celkový dopad kosmického počasí.
Pohled do budoucnosti
Tato nedávná událost slouží jako připomínka dynamické aktivity Slunce a potřeby neustálého sledování. Vzhledem k tomu, že stále více spoléháme na vesmírné technologie, je nezbytné těmto rizikům porozumět a zmírnit je. Rostoucí frekvence těchto událostí vyvolává otázky ohledně budoucí připravenosti a potenciálu závažnějších dopadů na kritickou infrastrukturu.
Sluneční bouře jsou přirozenou součástí kosmického počasí, ale jejich intenzita a dopad se neustále mění. Nepřetržité monitorování a předpovědi zůstávají zásadní pro ochranu našich technologií a zajištění bezpečnosti ve vesmírném prostředí.
