Hluboké struktury v zemském plášti odhalují tajemství jejího původu

21

Hluboko uvnitř Země mohou dva obrovské záhadné útvary v plášti obsahovat důležité vodítka o tom, jak naše planeta vznikla a proč se stala obyvatelnou. Tyto „lávové bazény“ kontinentální velikosti, které se nacházejí téměř 2 900 km pod povrchem, zpochybňují současné modely formování planet.

Tajemné struktury

Vědci nejprve objevili tyto neobvyklé oblasti – známé jako zóny s nízkým střihem a ultra nízkou rychlostí – analýzou toho, jak seismické vlny procházejí Zemí. Rychlost vln při průchodu těmito zónami prudce klesá, což ukazuje na jedinečné chemické složení, které se liší od okolní horniny pláště.

Geodynamik Yoshinori Miyazaki, který studii vedl, zdůraznil důležitost objevu: „Toto nejsou náhodné anomálie, jsou to otisky prstů nejstarší historie Země.“ Pochopení jejich původu může odhalit klíčová vodítka o vývoji planety.

Hypotéza oceánu bazálního magmatu

Raná Země byla kdysi roztaveným magmatickým oceánem. Při ochlazení by se plášť rozdělil na samostatné vrstvy. Existence těchto obrovských beztvarých struktur však naznačuje, že se stalo něco jiného.

Nová studie naznačuje, že křemík a hořčík mohly uniknout ze zemského jádra do pláště během raných fází jeho formování. Toto chemické míšení by vedlo k nerovnoměrnému ochlazování a vytváření anomálních struktur jako pozůstatků starověkého „bazálního oceánu magmatu“.

Důsledky pro planetární obyvatelnost

Tyto interakce jádro-plášť pravděpodobně ovlivnily ochlazování Země, vulkanickou aktivitu a vývoj atmosféry. Pokud se struktury vytvořily tímto procesem, mohlo by to vysvětlovat, proč si naše planeta vyvinula podmínky nezbytné k podpoře života.

Jak vysvětlil spoluautor studie Jie Deng: „Myšlenka, že hluboký plášť si stále může uchovat chemickou paměť raných interakcí mezi jádrem a pláštěm, otevírá nové možnosti pro pochopení jedinečného vývoje Země.“

Výsledky publikované v časopise Nature Geoscience ukazují, jak důležité je spojit planetární vědu, geodynamiku a fyziku nerostů k odhalení nejhlubších záhad planety. Pochopení těchto struktur poskytuje pohled do nejstarší historie Země a proč se stala obyvatelným světem, který známe dnes.